Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Tento článek je první z řady Téma. Čtenáři Lupy již toto schéma znají a vědí, odkud čerpám inspiraci . Pro ty ostatní krátký úvod. Autor v nepříliš rozsáhlém či podrobném článku rozebere určité téma. Čtenáři pak v diskusi přidají své postřehy a znalosti, čímž výsledek získá na kvalitě. Znáte to staré pořekadlo - Víc hlav víc ví.
Dnešní téma je mírně kontroverzní. Někteří zkušení uživatelé Linuxu radí, abyste jako první věc po instalaci distribuce zkompilovali vlastní kernel. Jiní vás zase před tím varují. Tak kdo má pravdu?
Nejprve začněme výhodami vlastního jádra. První je zřejmá, jádro bude obsahovat jen to, co ve svém počítači opravdu máte. Například - proč mít v jádře podporu pro SCSI, když je váš počítač postaven na IDE. Nebo k čemu potřebuji ovladače všech síťových karet, které se prodávaly posledních deset let? Jenže už tady je první úskalí, které není příliš vidět. Pokud se detailně nevyznáte v hardwaru a Linuxu, snadno něco důležitého nezahrnete do konfigurace nového jádra.
Vezměme si třeba již zmíněné rozhraní SCSI. Naivní přístup zní: moje disky
běhají přes IDE, pryč se SCSI. Ale pak vám přestane fungovat IDE vypalovačka,
která využívá modul ide-scsi
(simulace SCSI na IDE). Nebo věděli
jste, že USB Storage class zařízení (USB disky, USB fotoaparáty) také potřebují
SCSI? Jak sami vidíte, přístup něco smažu a uvidím, co to udělá, může vést k
velkým potížím. Dokonce se může stát, že ani nenabootujete Linux!
Další výhodou může být kromě ušetřeného prostoru na disku či v paměti lepší optimalizace jádra. Například RedHat optimalizuje svá jádra pro procesory 386, Mandrake pro Pentia. Důvodem je, aby se distribuce dala nainstalovat na co nejširší počet počítačů. Jenže pokud máte Pentium IV, proč nevyužít jejich schopností naplno? Otázkou však je, jestli vůbec poznáte nějaké zrychlení.
Vlastní jádro je nezbytné, pokud používáte nějakou neobvyklou konfiguraci. Pak často opravdu nezbyde nic jiného, než si sednout, přečíst dokumentaci a návody a jít do toho. Ale nebude to procházka růžovým sadem. Mohl by vám pomoci tento seriál na Rootovi.
A jaké jsou důvody, proč nekompilovat vlastní jádro? Pokud neovládáte dobře angličtinu, hardware a Linux, výsledné jádro nemusí vůbec fungovat či nepodporovat vše, co dosud fungovalo. Často výsledek neodpovídá vynaložené práci. Pokud použijete takzvané Vanilla jádro přímo od Linuse Torvaldse, některé funce vaší distribuce nemusí vůbec fungovat. Například Mandrake přidává do jádra Supermount pro snadný přístup k výměnným médiím a bezpečnostní záplaty, RedHat zase podporu většiny žurnálovacích systémů a třeba XFS stále ve standardním jádře není. S každou další verzí distribuce se jejich jádro vzdaluje tomu Linusovu. Snad jedině Debian se nesnaží být chytřejší než Linus. Pokud tedy chcete nebo musíte kompilovat jádro, zvolte raději to z vaší distribuce.
Asi jste pochopili, že můj názor je na kompilaci vlastního jádra spíše negativní. A to platí rozhodně u začátečníků. Pokud jste ale pokročilý uživatel s dobrou znalostí angličtiny a chcete se něco naučit o tom, jak Linux skutečně funguje a jak vypadají jeho vnitřnosti, pak kompilace vlastního jádra je tou správnou cestou.
Můj názor již znáte, co si o tomto tématu myslíte vy? Kdy je podle vás vhodné kompilovat jádro? A dáváte přednost jádru z distribuce nebo od Linuse?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Nebo je lepsi soucasny stav ze na pocitacich v kancelarich kraluje Microsoft Windows a Microsoft Office?
Ze za "standart pocitacove gramotnosti" je povazovana schopnost vytvorit dokument ve wordu a klikat mysi?
Nevim jak pro koho ale pro mne je Linux a svet okolo neho zabavnejsi nez pocitacove hry. Mnoho veci sem se musel naucit a mnoho veci pochopit. Mozna tim nekoho nastvu ale dovolim si vlastni nazor. Genialni myslenka Bila Gatese dat ovladani pocitace lidskou tvar je skvela a windows je masove rozsirene hlavne diky tomu. Myslim ze pro rozsireni Linuxu je jen dobre ze existuji GUI a graficke desktopy jako KDE a Gnome a mnoho dalsich.
Kompilovat jadro?
a)Proc bych do toho dloubal pokud to jede?
b)Proc ne kdyz mohu a chci se naucit neco noveho.
c)Samozrejme protoze uz to umim a vim co delam a proc to delam.
Kazdy si svoji odpoved najde.
Lubo