Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Tento článek je první z řady Téma. Čtenáři
Lupy již toto schéma znají a vědí, odkud čerpám
inspiraci . Pro ty ostatní krátký úvod. Autor v nepříliš rozsáhlém či
podrobném článku rozebere určité téma. Čtenáři pak v diskusi přidají
své postřehy a znalosti, čímž výsledek získá na kvalitě. Znáte to staré
pořekadlo - Víc hlav víc ví.
Dnešní téma je mírně kontroverzní. Někteří zkušení uživatelé Linuxu radí, abyste jako první věc po instalaci distribuce zkompilovali vlastní kernel. Jiní vás zase před tím varují. Tak kdo má pravdu?
Nejprve začněme výhodami vlastního jádra. První je zřejmá, jádro bude obsahovat jen to, co ve svém počítači opravdu máte. Například - proč mít v jádře podporu pro SCSI, když je váš počítač postaven na IDE. Nebo k čemu potřebuji ovladače všech síťových karet, které se prodávaly posledních deset let? Jenže už tady je první úskalí, které není příliš vidět. Pokud se detailně nevyznáte v hardwaru a Linuxu, snadno něco důležitého nezahrnete do konfigurace nového jádra.
Vezměme si třeba již zmíněné rozhraní SCSI. Naivní přístup zní: moje disky
běhají přes IDE, pryč se SCSI. Ale pak vám přestane fungovat IDE vypalovačka,
která využívá modul ide-scsi
(simulace SCSI na IDE). Nebo věděli
jste, že USB Storage class zařízení (USB disky, USB fotoaparáty) také potřebují
SCSI? Jak sami vidíte, přístup něco smažu a uvidím, co to udělá, může vést k
velkým potížím. Dokonce se může stát, že ani nenabootujete Linux!
Další výhodou může být kromě ušetřeného prostoru na disku či v paměti lepší optimalizace jádra. Například RedHat optimalizuje svá jádra pro procesory 386, Mandrake pro Pentia. Důvodem je, aby se distribuce dala nainstalovat na co nejširší počet počítačů. Jenže pokud máte Pentium IV, proč nevyužít jejich schopností naplno? Otázkou však je, jestli vůbec poznáte nějaké zrychlení.
Vlastní jádro je nezbytné, pokud používáte nějakou neobvyklou konfiguraci. Pak často opravdu nezbyde nic jiného, než si sednout, přečíst dokumentaci a návody a jít do toho. Ale nebude to procházka růžovým sadem. Mohl by vám pomoci tento seriál na Rootovi.
A jaké jsou důvody, proč nekompilovat vlastní jádro? Pokud neovládáte dobře angličtinu, hardware a Linux, výsledné jádro nemusí vůbec fungovat či nepodporovat vše, co dosud fungovalo. Často výsledek neodpovídá vynaložené práci. Pokud použijete takzvané Vanilla jádro přímo od Linuse Torvaldse, některé funce vaší distribuce nemusí vůbec fungovat. Například Mandrake přidává do jádra Supermount pro snadný přístup k výměnným médiím a bezpečnostní záplaty, RedHat zase podporu většiny žurnálovacích systémů a třeba XFS stále ve standardním jádře není. S každou další verzí distribuce se jejich jádro vzdaluje tomu Linusovu. Snad jedině Debian se nesnaží být chytřejší než Linus. Pokud tedy chcete nebo musíte kompilovat jádro, zvolte raději to z vaší distribuce.
Asi jste pochopili, že můj názor je na kompilaci vlastního jádra spíše negativní. A to platí rozhodně u začátečníků. Pokud jste ale pokročilý uživatel s dobrou znalostí angličtiny a chcete se něco naučit o tom, jak Linux skutečně funguje a jak vypadají jeho vnitřnosti, pak kompilace vlastního jádra je tou správnou cestou.
Můj názor již znáte, co si o tomto tématu myslíte vy? Kdy je podle vás vhodné kompilovat jádro? A dáváte přednost jádru z distribuce nebo od Linuse?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Nebo je lepsi soucasny stav ze na pocitacich v kancelarich kraluje Microsoft Windows a Microsoft Office?
Ze za "standart pocitacove gramotnosti" je povazovana schopnost vytvorit dokument ve wordu a klikat mysi?
Nevim jak pro koho ale pro mne je Linux a svet okolo neho zabavnejsi nez pocitacove hry. Mnoho veci sem se musel naucit a mnoho veci pochopit. Mozna tim nekoho nastvu ale dovolim si vlastni nazor. Genialni myslenka Bila Gatese dat ovladani pocitace lidskou tvar je skvela a windows je masove rozsirene hlavne diky tomu. Myslim ze pro rozsireni Linuxu je jen dobre ze existuji GUI a graficke desktopy jako KDE a Gnome a mnoho dalsich.
Kompilovat jadro?
a)Proc bych do toho dloubal pokud to jede?
b)Proc ne kdyz mohu a chci se naucit neco noveho.
c)Samozrejme protoze uz to umim a vim co delam a proc to delam.
Kazdy si svoji odpoved najde.
Lubo